Tvrdá Praha, 27: Vegan v kondici a taky já

Někdo chytřejší by článek nazval: Kytky jsou fakt maso. 

Co mi čas dovolí, věnuji se získávání nějakého know-how o potravinách. Internet je samozřejmě zaplavený vším možným, užitečným i balastem, ale mým hlavním parametrem je, jak se po konzumaci dané potraviny cítím – psychicky i co do mé fyzické kondice. Úplně náhodou se mi do ruky dostala kniha Vegan v kondici od Brendana Braziera. Knížku si před celkem nedávnou dobou koupila DPDJM, která vlastně nikdy nekupuje škváry, a během čistek v knihovničce se rozhodla od ní docela oprostit. Prostě ji chtěla odnést z domu někam do chariťácké krabice v městské knihovně. Kuchařek má dost a tato ji už asi přišla až příliš vyšroubovaná, rozuměj zbytečně komplikovaná, textově rozsáhlá. A vpravdě i ono veganství mohlo vyzařovat nějakou nepříjemnou míru ortodoxie.

Z DOMU TOHO DNE LETĚLO SPOUSTU KUCHAŘEK.

Rád si všechny naše knížky, co brzy půjdou na vandr, ještě naposledy obhlédnu a případně přivlastním. Mé vstupní pocity z veganské knihy nebyly právě příznivé. Název "Vegan v kondici" mi sám o sobě přišel jako antinomie, oxymóron, nesmyslnost. Navíc samotná osoba vegana v kondici – Brendan Brazier, se mi zdál jako hubeňour bez svalů a moc bych si na něj ve sportu nevsadil. Já sám si sice již drahnou dobu kupuji hrachový protein z DM drogerie, ale jako gró svého cvičení mám maso, hodně masa. A sójové mléko. A tak nastoupil vrtošivý strýček Google. Ukázal mi, že pan Brendan Brazier býval v celkem úctyhodné kondici. Veganem v kondici, abych byl přesný. Také vypadá o dost mladší, než by jeho chronologický věk naznačoval, což z velké části může být ovlivněno jak sportováním, tak právě výživou. Geny ponechám stranou, v tom pak není špetka motivace. A tak jsem pomalu začínal jemu i jeho knize důvěřovat. Forma známa, obsah přede mnou.

KNIHA O VÝŽIVĚ? Č(T)I LÉPE: KUCHAŘKA. UŽ JSEM ASI FAKT STARÝ…

Nejenom, že mi došlo, že mám konečně naději konzumaci masa minimalizovat, o což v pravidelných intervalech usiluji, a zároveň nežehrat, že se ze mě stává jenom věchýtek bez svalů, ale také se dozvídám, že kombinace rýžového, hrachového a konopného proteinu je maximální superpotravinou a zejména komplexní bílkovinou, která v tomto ohledu překonává i maso. Dlouhá věta, což? Cože, takže když poskládám víc proteinů "z kytek", získám něco, co do obsahu proteinu hodnotnějšího, než je maso? Jako vážně? Mimo jiné mi knížka verifikovala mé postupy, jako je slazení agávovým a datlovým sirupem, využívání datlí a kokosových čipsíků, co si mixuji do koktejlů. A díky knize Vegan v kondici jsem definitivně pochopil, jak důležitou a mocnou složkou výživy jsou ořechy. A ano, připouštím, knížka je za mě z velké části zbytečně moc rozepsaná. Do sekce s recepty se dostanu až časem, část knihy o surovinách je ale za mě plný šestikvalt manuál.

A co vy? Měl to být článek o superkoktejlu, ale zvrtlo se to v povídání o super "kuchařce" pro veegany. Tak příště.